Výsadba stromků:
Výsadba stromků jde nejlépe, když ji provádějí současně dva pracovníci. Jeden drží stromek a druhý přihrnuje zemi ke kořenům.
Těsně před vlastní výsadbou upravíme nejprve kořenovou soustavu. Nožem nebo ostrými nůžkami odstraníme všechny poškozené kořeny a zároveň hladkým řezem zkrátíme konce roztřepených kořenů. Kořeny potom ponoříme na minimálně 12 - 24 hodin do vody. Ponořením kořenů do vody se týká pouze vyoraných stromků, v žádném případě ne kontejnerovaných. Pokud stromek ve vodě ,,zapomeneme" několik dnů, může se stát, že kořeny budou poškozeny.
Při výsadbě je důležité zasadit stromek do správné hloubky. Stromek má být zasazený tak hluboko, jak rostl ve školce, to je asi 5 cm nad tím místem, kde kmínek přechází v kořeny. Při výsadbě musíme počítat s tím, že po výsadbě půda ještě ulehne, zároveň klesne i stromek, proto musíme sázet o něco výše. Velmi dobrou pomůckou pro určení hloubky výsadby je lať, kterou položíme přes jámu tak, aby byla na úrovni okolního terénu. Zvlášť dáme pozor na to, aby stromek nebyl nasazen roubovaným místem pod úroveň půdy, při vytvoření kořenů nad roubovaným místem je vlastnost podnože zcela eliminována, což je problém hlavně u zakrslých podnoží. Roubovaná odrůda bývá někdy až 30 cm nad povrchem půdy! TOTO JE POTŘEBA ZACHOVAT! Při ,,utopení" stromku, to znamená při nasázení podstatně hlouběji než byl ve školce, může dojít a často dochází k úhynu stromku.
Díra pro stromek by měla být přiměřená, asi 10 cm větší něž jsou kořeny stromku. Není potřeba díry kopat bagrem. Vykopanou zeminu vylepšíme kompostem, listovkou, při těžké jílovité půdě, můžeme vylepšit trochou písku. V případě vylepšení rašelinovým substrátem, nedáváme jej víc jak 10-20 %, rašelina po vyschnutí špatně přijímá vodu. Stromek pak může při zálivce trpět nedostatkem vody, protože voda proteče.
Nikdy nedáváme pod stromky čerstvý hnůj! Stává se, že ve snaze, aby stromek co nejlépe rostl, vykope pěstitel velkou díru, z poloviny ji napěchuje čerstvým hnojem, nejčastěji králičím a pak sazí. Obzvlášť na podzim je to velmi nebezpečné, hnůj se začne zahřívat jako v pařeništi, zahřeje kořeny, stromek naraší a v zimě když jsou mrazy zmrzne. Na jaře ani nevyraší a kdo je blbec? No přeci prodejce, který prodal nekvalitní stromek.
Když vysazujeme stromek ke kůlu, kůl zatlučeme ke středu před vlastní výsadbou. U sloupovitých stromků je podpora nutná, kůl nebo trubka by měla být vysoká min 2,5 m a v zemi min 0,5 m.
Postup při výsadbě je takový, že jeden pracovník umístí stromek uprostřed jámy, přičemž dbá na rovnoměrné rozmístění kořenů. Druhý pracovník přihrnuje ke kořenům ornici, první pracovník stromkem potřásá, aby půda vyplnila všechny prostory mezi kořeny. Pokud není stromek ve správné výšce, při potřásání ho zároveň mírně povytahujeme. Potom půdu ke kořenům přišlápneme a přihodíme ještě zeminu až po kořenový krček. Kolem stromku uděláme z půdy prohlubeň jako misku na zadržování vody, stromek důkladně zalijeme a po vsáknutí vody přihrneme suchou půdu, čímž zamezíme vypařování a tvorbě přísušku. Na podzim provedeme zálivku jednou při výsadně a pak už ne. Když vysazujeme stromky ke kůlům, přivazujeme je jen volně a až po ulehnutí půdy je přivážeme pevně. Kolem stromků můžeme mulčovat kůrou nebo pře léto posekanou trávou.
U sloupcovitych jabloní po výsadbě žádný řez korunky neprovádíme, zakrátíme pouze boční obrost delší jak 40 cm pokud se tak nestalo již při expedici nebo při prodeji. Většinou řez není zapotřebí. U ostatních ovocných stromků platí následující pokyny, které je nutné bezpodmínečně dodržet.
Po výsadbě provedeme řez, kdy v případě stromů s korunkou (obr. č. 1) zkrátíme větve o 1/3 až 1/2 u všech ovocných odrůd (obr. č. 2) mimo sloupovité tvary. Tento řez je nutný na podzim, aby se zamezilo vysušení stromku mrazy v průběhu zimy. Zima 2016/2017 byla po mnoha letech příkladem dlouhotrvajících (ne velkých) mrazů, které stromky vysušovaly. Stromky je potřeba po ostříhání důkladně zamazat stromovým balzámem, aby otevřené rány nevysychaly a mráz z nich nevytahoval vodu. V případě, že se toto základní ošetření neprovede, hrozí znásobení výše uvedených problémů a stromky na jaře špatně raší, nebo nevyraší vůbec. Na jaře, v době, kdy již nehrozí velké mrazy a začínají být jasně viditelné narašené špičky, provedeme konečný řez na přibližně 3-5 oček. Omezíme i počet větví, které zastřihneme u kmene (obr č. 3) a důkladně rány zamažeme stromovým balzámem.
Někteří zkušení pěstitelé ostřihávají všechny větve až u kmene a nechávají pouze tyčku. Stromek o to více a intenzivněji raší a již v prvním roce utvoří pěknou korunku. Je mylná představa, že čím krásnější stromek s korunkou bude při výsadbě, tím lepší. V případě nepříznivých podmínek v následujícím roce, stromek není schopen zvládat nepoměr mezi kořeny a korunkou. Přírůstky jsou malé nebo žádné, vytvoří se malé lístečky, stromek není vitální a živoří.
V případě, že stromek na jaře neraší, nebo raší málo v porovnání se stromky v okolí, zásadně stromek nevytahujeme a nesnažíme se zjistit, kde je problém. Je třeba z výše uvedených pokynů zjistit, zda nedošlo někde k chybě. Někdy se stromky rozraší později.
Obr č. 1
Obr. č. 2
Obr. č. 3
Broskve na podzim ostříháme stejně jako jiné druhy. U broskví je nutné, aby bylo dřevo dostatečně vyzrálé. To znamená, že stromky musí být vyorány až po 20 říjnu, v případě teplého podzimu ještě později. To se zpravidla nedodržuje, obchodníci vyžadují po školkařích vyorávku mnohem dříve. Nešvarem je prodej broskví na výstavách polskými kšeftaři již kolem 1 října. Stromky na pohled vykazují zaschlé, svraštělé větvičky, takovéto stromky mají menší naději na přežití přes nepříznivou zimu. Dříve se doporučovalo stromky uschovat do sklepa, nebo založit do kompostu a vysazovat na jaře. Pokud jsou stromky kvalitní, není to potřeba. Pokud jsou přes zimu silné mrazy, je nutné v předjaří při teplých, slunečných dnech stromky zalít a postříkat vodou. Před rašením, kdy předpokládáme, že už nebudou velké mrazy, provedeme konečný řez na 2-3 očka. U broskví je hluboký řez nutností, jinak dochází k uschnutí celého stromku. Broskev je vrba, do podzimu naroste krásná korunka, která se dalším rokem odmění násadou plodů.
Stromky bez korunky (špičáky) nebo s nepravidelně rozmístěnými větvemi zkrátíme ve výšce 1 m od země a nevhodné větve odstraníme. V případě, že pěstitel zakoupí stromek s korunkou níže než potřebuje, ostříhají se větve až u kmene a terminál se ponechá asi 10 cm nad požadovaným větvením. U obou typů stromků při rašení pupenů vyslepíme pupeny na kmínky do výšky požadované korunky. Ponecháváme zpravidla 5-7 pupenů od vrcholu, které budou základem kosterních větví. Celkem pravidelně 1-2 nejvyšší pupeny rostou méně, pokud se tak stane, během vegetace se odstřihnou, aby základem korunky zůstaly jen nejsilnější větve.
Stromky se ve školkách pěstují v řadách, někdy se stane, že mají větve jen na jednu stranu, jak rostly za sluncem. Při výsadbě doporučujeme stromek otočit tak, aby tyto větve byly na severní stranu, na jižní stranu aby zbylo prázdné místo. Stromek má pak lepší světelné podmínky a snahu vyrovnat korunku do pravidelného tvaru.
Termíny sázení ovocných stromků. Stromek při vyorání příjde o 60 -80 % kořenů, které musí v následujícím roce nahradit. U některých druhů podnoží zůstanou jen hlavní, kosterní kořeny, menší kořeny a kořenové vlášení je zničeno. To je jeden z důvodů proč doporučujeme stromky vysazovat na podzim, je zde větší šance na ujmutí. Na podzim již kořeny nerostou, ale často brzy na jaře, pokud není půda promrzlá, začínají kořínky růst již v únoru. V té době je dostatek přirozené vláhy v půdě. Na jaře není problém se sázením, jen v případě sucha je nutné stromkům věnovat zvýšenou péči.
Důležitým faktorem v prvním roce je závlaha. Stromky musí obnovit většinu zničeného kořenového vlášení. Nově rostoucí kořínky, především ze silných kořenů, nesnášejí přelití. Trvalý přebytek vody způsobuje zahnívání nově rostoucích kořínků, infekce houbami, či bakteriemi a následný úhyn stromku. Velmi častý problém, který jsme zaznamenali u pěstitelů sloupcovitých jabloní, kteří se snažili ,,ušetřit" místo na zahradě. Spolu s jabloněmi pěstovali okurky, rajčata, jahody a podobné plodiny, které potřebují přes léto mnohem více vláhy než stromky. Docházelo k trvalému přelévání a k živoření stromků, nebo k jejich úhynu. Kdopak byl asi zase blbec? Velmi častým problémem je i sázení stromků ihned po vykácení starých stromů. Je nepřijatelné sázet jádroviny po jádrovinách, když už to nejde jinak, tak aspoň jabloně po vykácených švestkách (peckovinách) a obráceně. O tom, že je nutné většinu silných kořenů odstranit a min 4-5 let nechat zbylé kořeny rozložit, nechce nikdo slyšet. Zaznamenali jsme případ, že pěstitel nasadil několik jabloní asi metr od starého pařezu jabloně a ještě měl všude jahody. Na odumřelých kořenech se živí tzv. saprofytní houby a některé si rády udělají z oslabených, přelitých stromků svou potravu.
V roce 2017 byl od jara opačný problém a to byl nedostatek vláhy. Najít vyvážený stav mezi nedostatkem vláhy a přelitím chce trochu zkušeností. Obecně platí, že je lepší zalévat ,,do sucha-do mokra". Zalijeme stromek množstvím vody tak, aby byl mokrý celý profil kořenů (např. 10 l vody). Za dva až tři dny, popřípadě později to zopakujeme. Je špatně dvakrát denně zalít jednou konví pět stromků. Povrch kořenů a kořenového krčku je přelíván a zahnívá, kořeny ve spodní části trpí suchem a nerostou. Když pěstitel provede špatný řez a nechá velkou korunku neúspěch je skoro zaručen. Zaznamenali jsme i případ, kdy pěstitel nasadil švestky na pole a nestaral se o ně, velmi noho jich uhynulo nebo živořilo. Když jsme se ptali proč je nezalil, odpověděl že, to nikdy nedělal a že se příroda postará sama! Příroda se ,, postarala". Opakem je pěstitel, který nosil ,,švestičkám" každý den konev vody a ty ho odměnily hned první rok jeden metr dlouhými přírůstky. To potěší.
Hnojení. Při výsadbě nedoporučujeme nějaké hnojení, max. tableta víceletého hnojiva pod kořeny, pokud s ní má pěstitel zkušenosti. Po vyrašení doporučujeme doplnit výživu hnojením na list v kombinaci přípravků proti chorobám, pokud je potřeba. Velmi vhodná je aplikace přípravku Fyto-fitness na zlepšení vitality stromku. Neuškodí zálivka vodorozpustným hnojivem Kristalon start. První hnojení granulovaným hnojivem YaraMilaComplexem provedeme počátkem června, hnojivo nasypeme pod stromek v dávkování podle návodu (prvním rokem 1-2 odměrky od Kristalonu) a lehce zapravíme do půdy, zalijeme. Toto hnojivo považujeme dlouhodobě za jedno z nejvhodnějších pro celou škálu rostlin, ovocných a okrasných stromků na zahradě.
Samostatnou kapitolou jsou kontejnerované stromky s balem po kterých je stále větší poptávka. Takto pěstované stromky značně prodlužují dobu výsadby po celou vegetaci. Problematická je výsadba pokud teploty dosahují dlouhodobě nad 30 °C. Plně olistěné stromky potřebují poměrně velké množství vody a je nutná zvýšená pozornost, aby netrpěly nedostatkem vody či přelitím. Pokud pěstitel odjede na víkend, může se stát, že po příjezdu má stromek okraje listů nebo celé listy hnědé. Může se stát, že okolí stromku má dostatek vláhy, samotný kořenový bal může být suchý. Bude trvat několik měsíců, než kořeny prorostou z původního květináče do okolní půdy a budou schopny příjímat vodu.
Zdravý, silný a vyzrálý stromek nemá důvod se neujmout, pokud se tak stane je třeba hledat chybu v postupu sázení a ošetřování. Občas slyším argument, 5 stromků se chytlo a jeden chcípl, to bude určitě tím, že byl špatný. Už nechce slyšet, že ty ostatní živoří a že porušil běžné pěstitelské postupy.
Další hnojení a postřiky budou v jiných sekcích.