Na pěstování jsou zimolezy celkem nenáročné, je ale potřeba dodržet některé podmínky vyplývající z rozdílných klimatických podmínek původní domoviny. Vegetace na Kamčatce začíná téměř o dva měsíce později a je nepoměrně krátká. Za tu dobu musí keře vyrašit, zakvést, musí dozrát plody a ukončit vegetaci. V našich podmínkách, při brzkém nástupu jara začínají keře rašit již v únoru, kvetou v druhé půlce března a plody dozrávají počátkem května jako bezkonkurenčně první čerstvé ovoce. V roce 2014 byl překonán rekord ve zralosti, kdy první plody dozrály v Lipníku nad Bečvou již 26. dubna (předchozí rekord byl 1. května). Keře již v červnu ukončují vegetaci a mnohdy již koncem července hnědnou listy a opadávají. Mnoho pěstitelů – začátečníků  má tak zbytečnou obavu jakou chorobou keře trpí, proč keře "uschly“ a nebo "uhynuly“. Nic takového se většinou nestalo, keře mají jen po vegetačním období a čekají na další.

Stanoviště a výsadba - zimolezy vyžadují slunné stanoviště, nejlépe s celodenním slunečním svitem a dostatkem prostoru. Výsadba do polostínu nebo dokonce do stínu dost podstatně snižuje výnosy, keře málo rostou a neprospívají. Na rozdíl od kanadských borůvek nepotřebují kyselou půdu, rostou na jakékoliv zahrádce a jakékoliv půdě. Většinou vysazujeme kontejnerované sazenice na jaře nebo na podzim.  Možné je sázet i přes léto, ale kupující často odrazuje vzhled sazenic s hnědými listy. Pěstování v kontejnerech (květináčích) většinou ukončení vegetace urychluje a tím jsou méně atraktivní k nákupu. Někteří producenti zimolezů a prodejci nabízejí sazenice ve velmi malých květináčích. Takovéto sazenice můžou být  tzv. zababčené a po výsadbě při suchém průběhu jara se může stát, že keře nerostou a nenarostou ani další rok. Tyto problémy jsme zaznamenali v prvních letech propagace a prodeje. Z tohoto důvodu nabízíme pěkně rostlé sazenice převážně ve 2 litrových květináčích. Po výsadbě a i v pozdějších letech doporučujeme mulčování kůrou k zabránění růstu plevelů. Velmi se osvědčilo i mulčování spadaným listím ve vrstvě 20 až 30 cm. Tato vrstva vytváří vhodné mikroklima pro kořeny, zvyšuje vlhkost v půdě a příjem živin. Pěstovat lze zimolezy od nížin až po vyšší polohy i nad 700 m n. m., sklizeň je zde ale pozdější.

Hnojení a závlaha – k úspěšnému pěstování je potřebný dostatek vody. V případě brzkého nástupu jara a pokud je sucho, je nutno hodně zavlažovat. K tvorbě a výživě plodů tak brzy na jaře je potřeba poměrně hodně živin.  Hnojivo aplikujeme brzy na jaře po rozmrznutí půdy, nejvíce se osvědčil YaraMila Complex (dříve HYDROKOMPLEX) popřípadě CERERIT. Dávkování je na obalu hnojiva, vzhledem vysokých výnosům je možné jarní dávku zvýšit asi o 50 %. S tímto hnojivem zpravidla aplikuji ještě dávku močoviny a to hrst na jeden keř. Močovina se pomalu uvolňuje a dodává vyšší dávku dusíku na tvorbu nových plodných výhonů. Po sklizni plodů bývá již ukončen růst jednoletých plodných letorostů a jakékoliv hnojení je zbytečné plýtvání hnojivem. Pouze u odrůdy Remont je nahnojení a intenzivní závlaha po sklizni spouštěčem nového kvetení. Podrobněji u popisu odrůdy Remont.  Po ukončení kvetení až do sklizně dostatečně zavlažujeme, pokud je absence přirozených srážek je vhodné zalévat v množství 10l zálivky na jeden keř a to 2x až 3x týdně.  Do zálivky je možné přimíchat rychle rozpustná hnojiva typu KRISTALON. Po sklizni není závlaha potřebná a ukončíme ji. Nejvyšší sklizeň bývá obvykle při deštivém počasí v květnu.

Kvetení a plodnost – nástup vegetace a kvetení začíná nezvykle brzy, keře často kvetou již v půlce března. Z toho vzniká několik problémů, které je dobré co nejvíce eliminovat. Zimolezy jsou většinou cizosprašné, kromě několika odrůd, ale potřebují k opylování hmyz. Pokud kvetou při nižších teplotách, kdy nelétají včely, může být s opylováním problém. Keře bez problémů opylují čmeláci, kteří létají i při nižších teplotách, ale čmeláků také ubylo a v některých lokalitách nejsou vůbec. Problém může být i s jedním keřem na zahradě. V případě že v okolí kvete pro včely atraktivní medonosná rostlina (vrba jíva apod.), nemusejí včely osamocený keř najít a opylovat. Druhým důvodem může být zakoupení cizosprašné odrůdy.  Proto od počátku propagace a prodeje doporučujeme pěstovat více keřů, aby byly v květu pro včely atraktivní. V době květu můžou teploty ráno klesat i pod bod mrazu, dokonce jsem naměřil teplotu -7°C, ale za víc jak 25 let pěstování jsem nezaznamenal nějaké masivní poškození  květů mrazem. Pokud zimolezy neplodí, je třeba hledat jinou příčinu. V případě příznivých podmínek a dobré odrůdy bývají výnosy vysoké. Výnos dosahuje u dospělých keřů výnos 3-5 kg plodů. Odrůda Modrý triumf dosahuje vyšších a stabilnějších výnosů než ostatní odrůdy.

Pěstování a řez – zimolezy pěstujeme většinou jako volně rostoucí keře, pokud jsou dobře živené a mají dostatek vody, nebývá s plodností problém.  Keře dorůstají do výšky 1,5-2m, některé kultivary mají v 15 letech stáří výšku až 2,5 m, vyžadují tedy dostatek prostoru. Takto je možné zimolezy pěstovat jako živé ploty, je možné například keři předělit okrasnou a užitkovou zahradu. V případě menší zahrady, kdy není možné nechat keře přirozeně narůst, je nutný řez.  Zimolezy plodí na jednoletých výhonech, čím silnější a delší narostou, tím větší sklizeň bude další rok. Při řezu je nutné z této skutečnosti vycházet. Vystřiháváme přebytečné větve, abychom keř prosvětlili, u zbylých větví vystřiháváme husté, slabé a odumřelé boční větvičky. Každý rok takto větve prostříháme a obnovujeme plodonosný obrost. Tento řez provádíme nejlépe po sklizni, nebo na podzim po opadu listů. Podzimním řezem docílíme intenzivnějšího růstu nových letorostů na jaře.

Ochrana a postřiky – zimolezy netrpí chorobami. Občas jsme zaznamenali napadení puklicí švestkovou, která se dá zlikvidovat dostupnými prostředky. Mšicemi, molicemi nebo jinými škůdci netrpí. V době dozrávání jsou často plody sežrány ptactvem. Tady je nutná ochrana sítěmi, nebo vysázením většího množství keřů.  

Plody a zpracování – zimolezy začínají dozrávat podle místních podmínek počátkem května a zrají většinou 14dnů až tři týdny. Je to bezkonkurenčně první čerstvé zralé ovoce na zahrádce, někdy i více jak 14 dnů před jahodami. Plody jsou většinou podlouhlé bobule 1-4 cm dlouhé a 0,6-1,3 cm široké, v průměru0,9 až 1,5gramu, ale největší plody můžou mít hmotnost až 2,8g. Barvu mají tmavě modrou, fialově modrou až do černa, bývají ojíněné. Jsou sladkokyselé až sladké s výraznou chutí lesních borůvek. Šťáva velmi silně barví. Obsahují velké množství vitamínů, minerálních látek, velké množství velmi ceněných antioxidantů a dokonce obsahují látky potlačující rozvoj bakterií. U původních obyvatel Dálného východu jsou plody velice ceněny v přírodní medicíně.  Některé kultivary dovezené ze zahraničí mají stále mírně nahořklou chuť, odborníky jsou tyto hořčiny taktéž ceněny, ale při konzumaci to nikoho nenadchne. Zpracování a použití plodů je široké a každý si toto ovoce oblíbí. Jako první zdroj vitamínů na jaře je na prvním místě přímá konzumace. Plody s borůvkovou chutí si oblíbí především děti. Mražení je nejsnadnější uchování na časy, kdy je vitamínů velmi málo. Jako většina ovoce po zmražení je více kyselé než čerstvé a je nutné dochutit cukrem. Využití je na koláče, bublaniny, ovocné nápoje a koktejly. Pokud se čerstvé plody rozmixují s cukrem, zmrazí se, vznikne ovocná dřeň, která chuťově nemá konkurenci a předčí i jahodové a meruňkové dřeně. Sušení je méně náročné na uchovávání úrody na zimu. Plody je nutné rychle usušit v sušičce ovoce. Využití je především na lahodné čaje v zimních měsících. Plody zalijeme horkou vodou (ne vařící), necháme nabobtnat a uvolnit vitamíny a barviva, dochutíme cukrem nebo medem a máme vitaminovou bombu proti chřipce.  Suché plody je možné konzumovat i na přímo jako jiné ovoce. Marmelády a džemy jsou z plodů kvalitních odrůd zimolezů vynikající a hlavně zdravé.  Z plodů jsou chuťově zajímavé vína, likéry a přepálením vína vznikne i velmi dobrá pálenka.

Kamčatské borůvky lze úspěchem pěstovat i v nádobách, na zimu není potřeba kořeny chránit před mrazem. Vystříháváním spodních větví lze úspěšně zapěstovat i stromek, plody se lépe sklízí, mají vice světla a stromek zabírá méně prostoru.

Detail koruny stromku, odrůda Modrý triumf.