HIBISCUS MOSCHEUTOS

Někdy též nazývaný americký ibišek a nebo i bahenní. Jsou to dřevnaté kvetoucí byliny kvetoucí od léta do pozdního podzimu a do silnějších mrazů. V současné době rozlišujeme několik typů podle výšky:

Zakrslé: výška kvetoucích stvolů dosahuje 40 – 60 cm, v teplejších oblastech až 80 cm a velikostí květů 15 - 20 cm v základních barvách – bílá s okem, růžová, karmínově červená. U této skupiny se nám stále nedaří dosáhnout potřebné mrazuvzdornosti. Jediná naše odrůda je Rosana. Připravujeme bílou s červeným okem.

Střední velikost: tyto rostliny dosahují zpravidla velikosti kolem 1 m a průměr květů kolem 20 – 25 cm. Barevné variace jsou větší. Mezi tuto skupinu patří i odrůda Scarleta a Karmína. Připravujeme další odrůdy s prověřenou mrazuvzdorností.

Vysoké: velmi bujně rostoucí, dosahují běžné výšky 120 - 150 cm. Při pěstování v nádobách jako solitéry, popřípadě při narychlení v zimních zahradách, nebo při pěstování v teplejších oblastech, narůstají stvoly do výšky 170 - 180 cm. Květy u této skupiny bývají až do průměru 30 cm!!! Vzhledem k delší vegetaci je vhodné pěstování do nadmořské výšky max300-400m.

Takovéto rostliny jsou chloubou každé zahrady. Jsou v pestré paletě barev od bílé s červeným okem, přes mnoho odstínů růžové, červené, karmínové až po tmavě červeno-hnědou. Odrůdy s prověřenou mrazuvzdorností jsou Adéla, Madona, Bianka, Fiona. Rovněž i u této skupiny připravujeme další odrůdy, které překonaly letošní velmi tuhou zimu.

Pěstování ve volné půdě:

Venkovní ibišky vyžadují to nejteplejší a neslunečnější místo jaké na zahradě najdete. Vyžadují humózní půdy s dostatkem vláhy, pravidelné hnojení kapalnými hnojivy. Jsou to vytrvalé rostliny přezimující v půdě. Vždy na jaře vyraší nové lodyhy z oček kolem kořenového krčku a na dužnatých kořenech. Každoročně vyraší více a více stvolů, pětiletá rostlina může mít až 30 - 40 kvetoucích stvolů a není výjimkou, že najednou kvete i 20-30 květů. Vykvétají od začátku až půlky srpna v závislosti na nadmořské výšce a průběhu počasí v letních měsících. Kvetou zpravidla do října. Na podzim po prvních mrazech lodyhy seřízneme na výšku 20-30 cm. Při odřezání příliš nízko nad zemí dochází při mírných a vlhkých zimách k napadení houbovými chorobami a uhnití kořenového krčku. Takováto rostlina zpravidla na jaře už nevyraší, i když má zdravé kořeny. Na zimu je nutné takto ořezané rostliny zakrýt nejlépe 20 cm silnou vrstvou suchého listí a na něj chvojí. Velmi dobře se jako ochrana před silnými holomrazy osvědčila stínící 70% zelená textilie, asi ve 3 až 4 vrstvách. Takto ošetřené rostliny jsou dostatečně chráněny i před holomrazy a jsou plně mrazuvzdorné. Rostliny byly testovány v kruté zimě 2005/2006 v podmínkách Českomoravské vrchoviny, kdy snesly s minimálním zakrytím krátkodobě teploty −25 °C. Pod sněhovou pokrývkou snesou teploty i nižší. Holomrazy pod −25°C bez zakrytí rostlin můžou rostlinu poškodit nebo zničit. V letošní(2012) velmi tuhé zimě s dlouhotrvajícími mrazy se nejvíce osvědčilo zakrytí 30 cm silnou vrstvou štěpky, nebo kůry. Začátkem dubna nebo po přejití silných mrazů odklidíme chvojí a listí a rostliny přihnojíme hnojivem Hydrokomplex a nebo Cererit dávkou na m2 dle návodu na hnojivu. V květnu začínají stvoly rašit a vykvétají v příznivých letech již koncem července a kvetou až do mrazů. Pěstování těchto ibišků je bezproblémové do 300-400 m n. m. Vše záleží na průběhu jara a léta. Při pěstování ve vyšších oblastech je možné v květnu zakrýt rašící rostliny netkanou textilii, podobně jako se rychlí brambory. Zakrytí netkanou textilií je možné i v teplejších oblastech k urychlení kvetení. Po nárůstu lodyh do výšky 30-40 cm, pomalu otužujeme a textilii odděláme. Takto je možné úspěšně pěstovat ibišky až do 500 m nad m.

Pěstování v nádobách:

Tyto krásné solitéry můžeme velmi úspěšně pěstovat i v nádobách a zimních zahradách. Takto pěstované rostliny jsou zpravidla mohutnější až o jednu třetinu, mají větší květy a při narychlení kvetou již od půlky června. V nádobách jsou ovšem náročnější na vymrznutí a především na vyhnití rostlin. Nejvhodnější je květináče zakopat do půdy a zasypat vrstvou štěpky nebo mulčovací kůry. Přes zimu nesmí být umístěny při teplotách nad 10 °C, může dojít k uhnití celé kořenové soustavy. Pokud to ale jinak nejde a je nutné zazimování v místnostech, je třeba dbát, aby teplota byla co nejnižší. Neumísťovat do moc vlhkých a teplých sklepů, kde dochází k rozvoji houbových chorob a následnému uhynu rostlin. Je vhodnější nádoby umístit venku nebo v nevytápěném skleníku a dobře je zasypat kůrou, než je pěstovat přes zimu v teple. Je nutné radikálně omezit zalévaní, zároveň nenechat rostliny přes zimu bez povšimnutí uschnout.

HIBISCUS MOSCHEUTOS SE JISTĚ STANE PERLOU VAŠÍ ZAHRADY OBDIVOVANOU VŠEMI PŘÁTELI. Přeji mnoho úspěchů v pěstování a hezkých zážitků z obrovských květů.

M. Chovanec