1 920,00 Kč
1 920,00 Kč
V 1998 jsme měli možnost navštívit firmu Ginegar v Izraeli, kde nás zaujala nová technologie výroby fólie v modré barvě, pro místní oblasti. Proč právě modrá fólie? Rostliny ke své fotosyntéze využívají pouze část vlnové délky viditelného spektra a to právě modrou a červenou. Velká část světelného spektra je pro rostliny nevyužitelná. Po průchodu světla sklem, nebo fólií, vzniká známý skleníkový efekt a velká část viditelného světla se přemění v infračervené, tedy tepelné záření. Čím teplejší oblast, tím je toto teplo méně žádoucí. Při průchodu světla modrou fólií dochází ke dvěma efektům, které významně kvalitativně ovlivní růst rostlin. Nevyužitelná část spektra pro rostliny se posune do modrého, které je mnohem více využitelné k fotosyntéze. Druhý efekt je mnohem významnější a v teplých oblastech klíčový. Při průchodu modrou fólií, se posunutím spektra na opačnou stranu, než je infračervená část, docílí toho, že se skleníkový efekt neprojeví v takové míře, jako pod čirou fólií. Přestože firma Ginegar vyvinula tuto technologii, především pro subtropické oblasti, rozhodli jsme se tuto fólii vyzkoušet i u nás v ČR. V roce 1998 jsme jako první dovezli tuto fólii do Evropy a do ČR. Ostatní vlastnosti, včetně propustnosti světla a životnosti je stejné jako u čiré fólie. Rekordní životnost u modré fólie jsme zaznamenali 17 let v zahradním centru v Prostějově! Podle výrobce má modrá fólie ještě jeden významný vedlejší efekt. Modrá barva odpuzuje některé druhy hmyzu, takže snižuje nalétávání např. mšic do fóliovníku, a tím snižuje množství chemických přípravků nutné k aplikaci a snižuje šíření virových chorob přenášené hmyzem. Modrá zase přitahuje třásněnky, které nalétávají na fólii až do vyčerpání. Fólie se nemusí na letní měsíce stínit a ani bez zastínění nepálí rostliny.
Z grafu vyplývá využití jednotlivých vlnových délek světla k fotosyntéze rostlin. Nejvíce využitelné je modré světlo a část zeleného a červeného spektra. Využitelnost jiných vlnových délek významně klesá. Modrým filtrem fólie se část méně využitelného světla přesměruje na lépe využitelnou modrou složku. Zároveň se posune do příznivého modrého světla i část záření na hraně červeného a infračerveného spektra, která by se vlivem skleníkového efektu přeměnila na infračervené (tepelné) záření. Tímto efektem se docílí menšího přehřívání fóliovníku při vysokých letních teplotách.